Standardní žádost o hypotéku požaduje vždy zajištění nemovitostí. Pokud však „kupujete družstevní byt“, tak nabýváte práva a povinnosti k bytovému družstvu, jejichž součástí je právo na uzavření nájemní smlouvy. Nikoli tedy nemovitost.
Banka na toto hypotéku neposkytne. Pokud byste ji chtěli, musíte zajistit cenově hodnotnou nemovitost jako zástavu, takže např. byt rodičů, chatu či dům sourozence. Což v praxi není v rodině zrovna důvod k všeobecnému veselí.
Některé z bank poskytují dočasně nezajištěný, tzv. předhypotečné úvěr, sloužící právě ke koupi družstevního bytu. Ovšem jeho podmínkou je následný převod družstevního bytu do osobního vlastnictví (zpravidla do dvou let), abyste tento následně mohli bance řádně zastavit.
Nevýhodou je vyšší úroková sazba a velké sankce, pokud se nepodaří v dané lhůtě byt převést do osobního vlastnictví. Zatímco standardní hypotéku lze v této době pořídit stále ještě od 1,5% p.a., předhypoteční úvěr nejde pod 2,09%. Standardem je sazba mezi 3 a 4%.
Další variantou – často kombinovanou společně s vlastními prostředky – jsou nezajištěné produkty, jako třeba Rychloúvěr od Modré pyramidy, kde lze získat nezajištěně až 700.000,-Kč. ČMSS nabízí dokonce nezajištěně až 900.000,-Kč. Podmínkou jsou samozřejmě dostatečné příjmy, často je vyžadován i spoluručitel. U vyšších částek je opět požadován budoucí převod do osobního vlastnictví. Nevýhodou oproti standardní hypotéce jsou obvykle vyšší úroková sazba a vyšší měsíční splátka.
Já osobně nejsem velkým fanouškem družstevních bytů, protože zde vidím mnoho nebezpečí. Třeba to, že představenstvo udělá pár špatných obchodních tahů a Vy můžete v klidu o byt přijít (viz. čtyřicetimilionový podvod Bytového družstva Tábor v minulých letech). Proto, pokud mohu doporučit, volte raději dražší, ale jistější variantu osobního vlastnictví.